Politologie, ideologie a stát

ZSVpondělí 9. 11. v 10:55asi 25 min

Politologie

Věda o politice. Zkoumá stát, politické systémy, moc a autoritu, vládní instituce, politické chování lidí a vztahy mezi státy.

polisřecký městský stát
politikastarost o věci veřejné
logosvěda

Jak vznikla

  1. Antikapočátky zkoumání politiky v Řecku
  2. Renesancezkoumání se prohloubilo
  3. pol. 19. st.samostatná věda v USA a ve Francii
  4. 1903vzniká Asociace politických věd

Ve střední a východní Evropě se říká politologie, na západě politická věda (political science).

Dva přístupy

Pozitivní empirická, deskriptivní

Popisuje, co je. Vychází z výzkumů a pozorování.

„Volby do Senátu jsou většinové.“

Normativní vychází z filozofie

Říká, co by mělo být. Obsahuje hodnotové soudy.

„Lidská práva mají být dodržována.“

Čím se zabývá

  • moc
  • vláda
  • stát
  • politické systémy

6 disciplín

  • Politické teoriedějiny teorií, politická filozofie, ideologie
  • Politické instituceteorie státu, ústava, státní správa
  • Politické systémydemokracie, fašismus, socialismus, srovnání zemí
  • Politická sociologiemoc, strany, nátlakové skupiny, veřejné mínění
  • Politická ekonomieekonomické teorie a jejich dějiny, světová ekonomika
  • Mezinárodní vztahymezinárodní politika, organizace, právo, lidská práva

Vztah k ostatním vědám

  • Filozofiepolitologie se z ní vyčlenila (Platón, Aristoteles, Machiavelli)
  • Státovědastuduje stát, s politologií se často ztotožňuje
  • Sociologieobě řeší moc, strany a volební chování
  • Historiepolitika vychází z dějinných okolností
  • Ekonomierozhodnutí politiků ovlivňují ekonomiku a naopak
  • Právní vědaústavní, správní a mezinárodní právo, volební zákony
  • Psychologieproč se lidé podřizují autoritám a totalitě

Politika a politický program

Politika je

  • oblast veřejné činnosti
  • umění řídit stát
  • vztahy mezi státy
  • účast jedinců, skupin a stran na věcech státu

Politický program = politické představy postavené na teorii. Reaguje na momentální stav společnosti a míří na konkrétní problémy, které se dají vyřešit v praxi.

Dělí se na zásadní a dílčí.

4 typy programů

  • Pragmatický „umění možného“

    Uspokojit co nejvíc lidí, přes kompromisy prosadit maximum a být znovu zvolen. Takoví jsou většinou lídři stran. I pragmatik má mít zásady.

  • Antipolitický morálka před užitkem

    Stojí na morálních nebo náboženských principech, hlavní jsou lidská práva a dlouhodobý vývoj lidstva. Gándhí, Masaryk, Havel, Amnesty International.

  • Negativistický jen moc

    Jde jen o uchopení moci. Lidé jsou předmětem manipulace kvůli „vyššímu cíli“ (vítězství ve válce, rasově čistý stát). Machiavelli, Hitler, Stalin: Nezáleží na tom, jak se hlasovalo, důležité je, jak se to spočítalo.

  • Fundamentalistický žádný kompromis

    Ultrakonzervativní lpění na teorii nebo náboženství, víra v absolutní pravdu, doslovné čtení textů. Dnes hlavně některé proudy islámu, dřív i křesťanství a judaismus. Nemusí být nebezpečný.

Politické strany

Strany a hnutí slouží občanům k výkonu sdružovacího práva, aby se mohli podílet na politice. Usilují o podíl na moci = participace.

Zákon mezi stranou a hnutím nerozlišuje. Pluralita = víc stran vedle sebe, i s protichůdnými názory.

Jak založit stranu

  • 3občané ČR nad 18 let = přípravný výbor
  • 1 000podpisů na petici
  • 2×stanovy strany
  • MVregistrace na Ministerstvu vnitra

Členem může být jen občan ČR nad 18 let, a to jen v jedné straně. Členství nesmí být nikomu na újmu.

Levice × pravice

Strany se dělí podle ideologie (liberální, křesťanské, komunistické…) a podle ní stojí vlevo, vpravo, nebo ve středu.

  • Levice: sociální politika a jistotyprioritaPravice: podpora podnikání
  • Levice: silný, sociálně odpovědný státstátPravice: co nejméně státu
  • Levice: kolektivčlověkPravice: jednotlivec
  • Levice: snížit nezaměstnanostekonomikaPravice: snížit inflaci

Politické ideologie

Ideologie = soustava idejí, teorií a názorů, která vyjadřuje postoje a cíle určité sociální skupiny. Univerzální pohled na svět.

4 funkce

  • Vysvětlujepolitické jevy a události (příčiny krizí, válek)
  • Hodnotídává hodnotový systém: co je dobré a co horší
  • Spojujedává identitu a pocit sounáležitosti se skupinou
  • Ukazuje cílnabízí rysy politického programu a cíle

Demokratické proudy

  • Konzervatismus 18. století

    Vznikl z nespokojenosti s rodícím se liberalismem. Tradiční hodnoty (rodina, církev, vláda, parlament, zákony), zachovat řád. Vývoj ano, ale žádné revoluce ani radikální reformy. Smíšená ekonomika.

  • Liberalismus liberta = svoboda · 17. st., Anglie

    Svoboda jedince. Stát jen chrání svobodu a majetek, vláda je omezená ve prospěch svobody podnikání. Parlamentní demokracie. John Locke; první liberálové v 19. st. ve Španělsku.

  • Socialismus socialis = společenský

    Solidarita, spravedlnost a bratrství, částečně centralizovaná ekonomika. Obecné dobro nad jednotlivcem, odmítá volnou konkurenci a soukromé vlastnictví. Rovný start: vzdělání, bezplatné zdravotnictví, sociální podpora. Jako systém po 1. sv. válce v Rusku. Z extrémního vznikl komunismus, z umírněného dnešní levostředové strany.

    • Utopický · ideální, neuskutečnitelná společnost (ve slidech: vše řídí církev). Thomas More, Campanella (Sluneční stát), Robert Owen
    • Vědecký · 19. st., Marx a Engels: dělnická třída převezme moc revolucí → beztřídní společnost
    • Moderní · „neomarxismus“: rovnosti chce dosáhnout demokraticky, patří sem sociální demokracie a sociální liberalismus

Nedemokratické a nesnášenlivé

  • Komunismus communis = společný

    Beztřídní společnost, společné vlastnictví výrobních prostředků, odmítá soukromé vlastnictví i náboženství. Antidemokratický a antiliberální. Marx a Engels, marxismus-leninismus.

  • Nacionalismus 19. století

    Přesvědčení o výjimečnosti vlastního národa (zvyky, jazyk, tradice), nepřátelství k jiným národům. Přispěl k rozpadu ČSFR, Jugoslávie a SSSR; arabsko-izraelský konflikt, Baskicko.

  • Nacismus hitlerismus

    Diktatura v Německu 1933–45, strana NSDAP, vůdcovský princip, Hitler (Mein Kampf). Nadřazenost bílé rasy. Po válce nezákonný; neonacismus ho chce obnovit, dnes je zakázaný.

  • Fašismus fascis = sjednocení

    Nacionálně rasistické hnutí a diktatura. Zájem celku (národa, státu) nad jednotlivcem, násilí proti opozici, propaganda, cenzura, totalitní stát. Vedl k válkám a genocidě.

  • Rasismus ideologií od 2. pol. 19. st.

    Víra v nerovnost ras → diskriminace „nižší“ rasy. USA: Ku-Klux-Klan, proti rasismu bojoval Martin Luther King. JAR: apartheid = segregace (doprava, školy, ulice).

Další ideologie

  • Anarchismus anarchia = bezvládí · 19. st.

    Odmítá jakoukoli autoritu, stát i právo. Neomezená svoboda jedince, dobrovolnost, spravedlivé rozdělení statků. Radikální používá násilí. Nikdy nebyl uskutečněn.

  • Feminismus

    Zrovnoprávnění žen s muži, boj o volební právo: Nový Zéland 1893, ČSR 1920, Švýcarsko až 1971 (ve slidech je překlep 1917). Gender = kulturní rozdíly mezi pohlavími (70. léta 20. st.). Dnes: domácí násilí, nerovnost v práci.

  • Environmentalismus environment = prostředí

    Vztah přírody a společnosti, odpovědnost za planetu. Greenpeace, Hnutí Duha, Děti Země, Arnika, Jihočeské matky. Proudy: institucionálně-státní, radikální (úplný návrat k přírodě, ekoterorismus) a umírněný (nátlakové skupiny jako Greenpeace, participující skupiny jako strany).

Stát

Stát = politická organizace společnosti. Jeho moc nezávisí na nikom jiném = suverenita (svrchovanost): vnitřní i vnější záležitosti si řeší sám.

5 znaků

  • Územíi vody, vzdušný prostor a podloží
  • Obyvatelstvo
  • Státní správaa státní aparát
  • Suverenita
  • Státní symboly

4 teorie vzniku vysvětlení navíc

  • Náboženskástát vznikl z vůle Boha
  • Mocenskásilnější si podrobil slabší
  • Smluvnílidé se dohodli (společenská smlouva)
  • Konstitutivně akceptačnístát se ustaví a ostatní státy ho uznají

Funkce

Vnitřní

  • bezpečnostní
  • právní
  • ekonomická
  • sociální
  • kulturní

Vnější

  • bezpečnostní
  • diplomatická
  • zahraniční obchod

Formy státu podle 5 hledisek

Formy státu
  1. 1 · hlava státu (volená, nebo dědičná)
    Monarchie dědičná
    • absolutníneomezená moc panovníka
    • konstitučnímoc panovníka omezuje ústava
    • parlamentnípanovník skoro bez pravomocí: Španělsko, Švédsko, Japonsko
    Republika volená
    • prezidentskáprezident sestavuje a vede vládu: USA
    • parlamentníprezident pověří sestavením vlády a jmenuje ji, vláda potřebuje důvěru sněmovny: ČR
    • poloprezidentská(semiprezidentská) prezident jmenuje premiéra, vláda odpovídá sněmovně: Francie, Rusko
    • kancléřskásilný kancléř: Německo
  2. 2 · režim
    Demokratický

    dodržuje lidská práva, moc vychází od občanů

    Diktátorský

    porušuje lidská práva, nepřipouští opozici: autoritářský (moc jednoho nebo skupiny), nebo totalitní (stát ovládá všechno)

  3. 3 · územně správní členění
    Unitární

    jeden celek: ČR

    Federace

    svazek zemí s vlastními pravomocemi: USA, Německo

    Konfederace

    volný svazek samostatných států: EU (nadnárodní legislativa)

  4. 4 · rozvržení výkonu moci
    Centralizovaný

    rozhoduje centrum

    Decentralizovaný

    část moci mají kraje a obce

  5. 5 · složení obyvatelstva
    Národní

    jeden národ: Dánsko, Norsko

    S národnostními menšinami

    většinový národ a významné menšiny: Česko, Slovensko

    Více národů

    rovnocenné národy: Belgie, Indie, Švýcarsko, USA

Právní stát

  • vztah občana a státu určuje právo
  • stát slouží občanovi, ne naopak
  • stát je vázán ústavou a zákony

Chytáky

Generálka

Odpověz nahlas nebo na papír, pak odkryj a ohodnoť se.

1Co je politologie a z jakých slov je odvozen její název?

Věda o politice (stát, moc, politické systémy, chování lidí, vztahy mezi státy). polis = městský stát, politika = starost o věci veřejné, logos = věda.

2Jak se liší pozitivní a normativní politologie? Ke každé dej příklad.

Pozitivní (empirická) popisuje, co je: „Volby do Senátu jsou většinové.“ Normativní hodnotí, co by mělo být: „Lidská práva mají být dodržována.“

3Vyjmenuj aspoň 4 disciplíny politologie.

Politické teorie, politické instituce, politické systémy, politická sociologie, politická ekonomie, mezinárodní vztahy.

4Jaké jsou 4 typy politických programů? Ke každému příklad.
  • Pragmatický: umění možného, kompromisy (většina lídrů stran)
  • Antipolitický: morálka a lidská práva (Gándhí, Masaryk, Havel)
  • Negativistický: jen uchopení moci (Machiavelli, Hitler, Stalin)
  • Fundamentalistický: žádný kompromis, absolutní pravda (některé proudy islámu)
5Kdo a jak může v ČR založit politickou stranu?

Aspoň 3 občané ČR starší 18 let (přípravný výbor). Na Ministerstvo vnitra podají návrh na registraci, petici aspoň 1 000 občanů a stanovy ve 2 vyhotoveních.

6Porovnej levici a pravici.

Levice: sociální jistoty, silný sociálně odpovědný stát, kolektiv, snížit nezaměstnanost. Pravice: podpora podnikání, co nejméně státu, jednotlivec, snížit inflaci.

7Co je ideologie a jaké má funkce?

Soustava idejí, teorií a názorů, která vyjadřuje postoje a cíle sociální skupiny. Funkce: vysvětluje politické jevy, dává hodnoty, dává identitu a sounáležitost, nabízí program a cíle.

8Charakterizuj liberalismus a konzervatismus.

Liberalismus: svoboda jedince, stát jen chrání svobodu a majetek, svoboda podnikání, parlamentní demokracie (17. st., John Locke). Konzervatismus: tradiční hodnoty (rodina, církev, zákony), vývoj ano, revoluce ne (18. st.).

9Jak se liší socialismus a komunismus?

Socialismus je demokratický: solidarita, rovný start (vzdělání, zdravotnictví, sociální podpora). Komunismus je antidemokratický: beztřídní společnost, společné vlastnictví výrobních prostředků, odmítá soukromé vlastnictví i náboženství (Marx, Engels).

10Jaké má stát znaky a co je právní stát?

Znaky: území, obyvatelstvo, státní správa a aparát, suverenita, státní symboly. Právní stát: vztah občana a státu určuje právo, stát slouží občanovi a je vázán ústavou a zákony.

11Jaké má stát vnitřní a vnější funkce?

Vnitřní: bezpečnostní, právní, ekonomická, sociální, kulturní. Vnější: bezpečnostní, diplomatická, zahraniční obchod.

12Podle čeho dělíme formy státu? Ke každému hledisku uveď typy.
  • hlava státu: monarchie (absolutní, konstituční, parlamentní) × republika (prezidentská, parlamentní, poloprezidentská, kancléřská)
  • režim: demokratický × diktátorský
  • územní členění: unitární, federace, konfederace
  • výkon moci: centralizovaný × decentralizovaný
  • obyvatelstvo: národní, s menšinami, více národů

Mám 0 z 12