Politologie, ideologie a stát

Věda o politice. Zkoumá stát, politické systémy, moc a autoritu, vládní instituce, politické chování lidí a vztahy mezi státy.

Jak vznikla

1. Antikapočátky zkoumání politiky v Řecku
2. Renesancezkoumání se prohloubilo
3. pol. 19. st.samostatná věda v USA a ve Francii
4. 1903vzniká Asociace politických věd

Ve střední a východní Evropě se říká politologie, na západě politická věda (political science).

Dva přístupy

Čím se zabývá

• moc
• vláda
• stát
• politické systémy

6 disciplín

• Politické teoriedějiny teorií, politická filozofie, ideologie
• Politické instituceteorie státu, ústava, státní správa
• Politické systémydemokracie, fašismus, socialismus, srovnání zemí
• Politická sociologiemoc, strany, nátlakové skupiny, veřejné mínění
• Politická ekonomieekonomické teorie a jejich dějiny, světová ekonomika
• Mezinárodní vztahymezinárodní politika, organizace, právo, lidská práva

Vztah k ostatním vědám

• Filozofiepolitologie se z ní vyčlenila (Platón, Aristoteles, Machiavelli)
• Státovědastuduje stát, s politologií se často ztotožňuje
• Sociologieobě řeší moc, strany a volební chování
• Historiepolitika vychází z dějinných okolností
• Ekonomierozhodnutí politiků ovlivňují ekonomiku a naopak
• Právní vědaústavní, správní a mezinárodní právo, volební zákony
• Psychologieproč se lidé podřizují autoritám a totalitě

Politika je

• oblast veřejné činnosti
• umění řídit stát
• vztahy mezi státy
• účast jedinců, skupin a stran na věcech státu

Politický program = politické představy postavené na teorii. Reaguje na momentální stav společnosti a míří na konkrétní problémy, které se dají vyřešit v praxi.

Dělí se na zásadní a dílčí.

4 typy programů

• Pragmatický „umění možného“

  Uspokojit co nejvíc lidí, přes kompromisy prosadit maximum a být znovu zvolen. Takoví jsou většinou lídři stran. I pragmatik má mít zásady.

• Antipolitický morálka před užitkem

  Stojí na morálních nebo náboženských principech, hlavní jsou lidská práva a dlouhodobý vývoj lidstva. Gándhí, Masaryk, Havel, Amnesty International.

• Negativistický jen moc

  Jde jen o uchopení moci. Lidé jsou předmětem manipulace kvůli „vyššímu cíli“ (vítězství ve válce, rasově čistý stát). Machiavelli, Hitler, Stalin: Nezáleží na tom, jak se hlasovalo, důležité je, jak se to spočítalo.

• Fundamentalistický žádný kompromis

  Ultrakonzervativní lpění na teorii nebo náboženství, víra v absolutní pravdu, doslovné čtení textů. Dnes hlavně některé proudy islámu, dřív i křesťanství a judaismus. Nemusí být nebezpečný.

Strany a hnutí slouží občanům k výkonu sdružovacího práva, aby se mohli podílet na politice. Usilují o podíl na moci = participace.

Zákon mezi stranou a hnutím nerozlišuje. Pluralita = víc stran vedle sebe, i s protichůdnými názory.

Jak založit stranu

• 3občané ČR nad 18 let = přípravný výbor
• 1 000podpisů na petici
• 2×stanovy strany
• MVregistrace na Ministerstvu vnitra

Členem může být jen občan ČR nad 18 let, a to jen v jedné straně. Členství nesmí být nikomu na újmu.

Levice × pravice

Strany se dělí podle ideologie (liberální, křesťanské, komunistické…) a podle ní stojí vlevo, vpravo, nebo ve středu.

Ideologie = soustava idejí, teorií a názorů, která vyjadřuje postoje a cíle určité sociální skupiny. Univerzální pohled na svět.

4 funkce

• Vysvětlujepolitické jevy a události (příčiny krizí, válek)
• Hodnotídává hodnotový systém: co je dobré a co horší
• Spojujedává identitu a pocit sounáležitosti se skupinou
• Ukazuje cílnabízí rysy politického programu a cíle

Demokratické proudy

• Konzervatismus 18. století

  Vznikl z nespokojenosti s rodícím se liberalismem. Tradiční hodnoty (rodina, církev, vláda, parlament, zákony), zachovat řád. Vývoj ano, ale žádné revoluce ani radikální reformy. Smíšená ekonomika.

• Liberalismus liberta = svoboda · 17. st., Anglie

  Svoboda jedince. Stát jen chrání svobodu a majetek, vláda je omezená ve prospěch svobody podnikání. Parlamentní demokracie. John Locke; první liberálové v 19. st. ve Španělsku.

• Socialismus socialis = společenský

  Solidarita, spravedlnost a bratrství, částečně centralizovaná ekonomika. Obecné dobro nad jednotlivcem, odmítá volnou konkurenci a soukromé vlastnictví. Rovný start: vzdělání, bezplatné zdravotnictví, sociální podpora. Jako systém po 1. sv. válce v Rusku. Z extrémního vznikl komunismus, z umírněného dnešní levostředové strany.

  • Utopický · ideální, neuskutečnitelná společnost (ve slidech: vše řídí církev). Thomas More, Campanella (Sluneční stát), Robert Owen
  • Vědecký · 19. st., Marx a Engels: dělnická třída převezme moc revolucí → beztřídní společnost
  • Moderní · „neomarxismus“: rovnosti chce dosáhnout demokraticky, patří sem sociální demokracie a sociální liberalismus

Nedemokratické a nesnášenlivé

• Komunismus communis = společný

  Beztřídní společnost, společné vlastnictví výrobních prostředků, odmítá soukromé vlastnictví i náboženství. Antidemokratický a antiliberální. Marx a Engels, marxismus-leninismus.

• Nacionalismus 19. století

  Přesvědčení o výjimečnosti vlastního národa (zvyky, jazyk, tradice), nepřátelství k jiným národům. Přispěl k rozpadu ČSFR, Jugoslávie a SSSR; arabsko-izraelský konflikt, Baskicko.

• Nacismus hitlerismus

  Diktatura v Německu 1933–45, strana NSDAP, vůdcovský princip, Hitler (Mein Kampf). Nadřazenost bílé rasy. Po válce nezákonný; neonacismus ho chce obnovit, dnes je zakázaný.

• Fašismus fascis = sjednocení

  Nacionálně rasistické hnutí a diktatura. Zájem celku (národa, státu) nad jednotlivcem, násilí proti opozici, propaganda, cenzura, totalitní stát. Vedl k válkám a genocidě.

• Rasismus ideologií od 2. pol. 19. st.

  Víra v nerovnost ras → diskriminace „nižší“ rasy. USA: Ku-Klux-Klan, proti rasismu bojoval Martin Luther King. JAR: apartheid = segregace (doprava, školy, ulice).

Další ideologie

• Anarchismus anarchia = bezvládí · 19. st.

  Odmítá jakoukoli autoritu, stát i právo. Neomezená svoboda jedince, dobrovolnost, spravedlivé rozdělení statků. Radikální používá násilí. Nikdy nebyl uskutečněn.

• Feminismus

  Zrovnoprávnění žen s muži, boj o volební právo: Nový Zéland 1893, ČSR 1920, Švýcarsko až 1971 (ve slidech je překlep 1917). Gender = kulturní rozdíly mezi pohlavími (70. léta 20. st.). Dnes: domácí násilí, nerovnost v práci.

• Environmentalismus environment = prostředí

  Vztah přírody a společnosti, odpovědnost za planetu. Greenpeace, Hnutí Duha, Děti Země, Arnika, Jihočeské matky. Proudy: institucionálně-státní, radikální (úplný návrat k přírodě, ekoterorismus) a umírněný (nátlakové skupiny jako Greenpeace, participující skupiny jako strany).

Stát = politická organizace společnosti. Jeho moc nezávisí na nikom jiném = suverenita (svrchovanost): vnitřní i vnější záležitosti si řeší sám.

5 znaků

• Územíi vody, vzdušný prostor a podloží
• Obyvatelstvo
• Státní správaa státní aparát
• Suverenita
• Státní symboly

4 teorie vzniku vysvětlení navíc

• Náboženskástát vznikl z vůle Boha
• Mocenskásilnější si podrobil slabší
• Smluvnílidé se dohodli (společenská smlouva)
• Konstitutivně akceptačnístát se ustaví a ostatní státy ho uznají

Formy státu podle 5 hledisek

Právní stát

• vztah občana a státu určuje právo
• stát slouží občanovi, ne naopak
• stát je vázán ústavou a zákony